Mladik na malem meste prijde jednom domu v dobre nalade a hrde oznamuje tatinkovi, ze se seznamil s jednou moc fajn slecnou a vypada to na vaznou znamost. Je to pry pekarova dcera. Tatinek si ho vezme stranou a rika: "Vis, synku, musim ti neco rict. Ziju s tvoji mamou uz tricet let, mame se radi, rozumime si, ale je tu jedna vec. Tvoje maminka nikdy nebyla moc na zalezitosti kolem sexu, a tak jsem si ja obcas dopraval neco bokem. A to je prave ten problem - vis, pekarova Jana, to je vlastne moje dcera, takze si ji vzit nemuzes." Synek z toho tedy radost nemel, ale vzal to na vedomi. Kdyz o pul roku pozdeji privedl domu na obed Marii z drogistovy rodiny, tatinek si jej opet vzal stranou a vysvetlil mu, ze i tahle slecna je vlastne jeho sestra. Kdyz se to dalsi rok stalo znovu, synek cely nestastny zasel za maminkou a sveruje se: "Maminko, to je hrozne, pokazde, kdyz se seznamim s nejakou divkou, mi otec rekne, ze je to vlastne jeho nemanzelska dcera a tedy moje sestra. Co mam delat?" "Synku, vubec se nenech rozcilit tim, co tatinek rika. On totiz ve skutecnosti neni tvuj otec."